Nepřehlédněte
Kategorie: 1. třída

OHLÉDNUTÍ ZA 1. třídou

OHLÉDNUTÍ ZA 1. třídouOHLÉDNUTÍ ZA 1. třídou

OHLÉDNUTÍ ZA 1. třídou

 

Písmenka: Průběžně jsme pověsili všechna písmenka, která už známe na stěnu ve třídě. DNES JE TAM CELÁ ABECEDA.  

Snažili jsme se písmenka prožít všemi smysly, což vede k pozdějšímu: čtení s porozuměním. V obrazech a básničkách jsem vycházela z „charakteru hlásek“. Tím by měly být hlásky, slova, slovní spojení pro děti nikoliv jen suchou informací, ale měly by být vnímány více umělecky, jako by byly „šťavnatější“.  

Písmenko Y   jsme založili. Je to písmenko, které nás v českém pravopise bude dlouho provázet. A v plné míře nás čeká ve 2.třídě: (hy, chy, ky, ry, dy, ty, ny, tam píšeme tvrdé y").                                        

Tvoření slov a psaní: Hned, jak se děti naučily první písmenka, psaly pomocí diktátu: napište písmeno, kterým začíná slovo: LETADLO, TELE, MED… Tím se poprvé setkaly s tvořením slov z hlásek. Tuto schopnost jsme dále rozvíjeli. Napiš slabiku, kterou začíná slovo… Dále jsme slova podle slabik vytleskávali, ale také vyjmenovávali jednotlivá písmenka, ze kterých se skládaly zadaná slova. Písmenka jsme si psali na záda, křídou na tabulky, také nohy nám posloužily pro psaní jednotlivých písmen. Jejich správné tvary jsme modelovali z včelího vosku a těsta, skládali z kaštanů, tvořili z vlny a klacíků.

Křížovka: Vytvářeli jsme jednoduché křížovky a doplňovačky. Psaní písmen pravou i levou rukou, oběma zároveň.

Dopisování slov na tabuli: Například: Doplňovat slova na tabuli začínající na PE:

PEKAŘ             PETR                  PETRKLÍČ       PEŘINA             PEC            PERO    PERNÍK atd.

Pečená abeceda: Děti tvořily písmenka, pekly abecedu (sladkou i slanou z nejrůznějších druhů těst).

Opisování textů z tabule: Děti hledaly různá písmena ve známém textu (např. obtahovaly barevně známá písmena ve dnech v týdnu, měsících v roce, jménech…).

Rytmické tvoření slov: (vždy nejprve já, potom děti)

N (tlesk)  O (tlesk)  H (tlesk)   A (tlesk)

NO (dup) HA (dup)

NOHA (skok) atd. RUKA, PUSA, ČELO, ZÁDA, PATA ... (tedy jednoduchá slova z jednoho tematického okruhu, postupně těžší)

První samostatné psaní: Děti zapisovaly texty, já předvádím a děti samy píší, co slyší: 

TÁTA JEDE NA KOLE.

TETA SEDÍ. atd.

První čtení: Děti četly z tabule známé texty. Děti HNED rozumějí tomu, co čtou (obsah přijímají ZÁROVEŇ s formami slov a písmen), což podporuje čtení s porozuměním.  MÁMA UMÍ…, TÁTA UMÍ…

Za výborné považuji, že se děti začínají učit JEN velká tiskací písmena, tj.  spojovat s jednou hláskou jen jeden znak písmene, nikoli hned 4 znaky, jako v klasických školách (malé, velké, psací, tiskací).  Už z malého počtu písmen mohou sestavit slovo (my jsme začínali VLK, KOLO, MÁMA, TÁTA…), což je velmi motivační.  Když jsme 2. epochu začali samohláskami, děti opravdu ocenily jejich význam, protože s každou další samohláskou se otevíraly nekonečné možnosti sestavování slov!

rytmika: PEKAŘ PEČE HOUSKY, MĚLA BABKA, TRAVIČKA, ZELENÁ, DNY V TÝDNU… v kruhu s rytmickým podáváním rýžových pytlíčků jeden druhému (sobě-vedle-sobě-vedle). Tuto schopnost využijeme při rytmickém odříkávání násobkových řad, abecedy, vyjmenovaných slov atd. ve druhé třídě.

prstové hry: cvičení prstů pletením a hrou na flétnu, VŠECHNY MOJE PRSTY… HEJ PALEČKU, CHLAPEČKU, CO JSI DNESKA DĚLAL…  

smyslový rozvoj: modelování slov voskem a jejich „čtení“, práce s vlnou, skládání z papíru, skákání přes švihadla, skákání přes točící lano (smysl pro pohyb a rovnováhu), hmatové poznávání písmen (psané na zádech, na dlaních atd.).

ruční práce: pletení pouzdra na flétnu z ručně předené a barvené ovčí vlny. Pletení na prstech, výroba řetízku… upevňují trpělivost, dovednost vytrvat u práce, a k rozdělané práci se vrátit.

malování: VÝZNAM BAREV A POHLED NA KAŽDOU UKAZUJE, ŽE NEMÁ BARVA POUZE JEDNU STRANU, TAK JAKO LIDSKÉ VLASTNOSTI NEJSOU JENOM DOBRÉ. Př. ČERVENÁ = láska, ale pozor na zrudnutí závistí…

kreslení: obrázky voskovkami, pastelkami, křídami… Na zadané i volné téma. K příběhům a pohádkám. 

vyprávění: denně měly děti možnost vyprávět své zážitky na různá témata u POVÍDACÍ KOSTKY – mluvil ten, kdo měl kostku. Každé pondělí byla nová pohádka, kterou vyprávěla p. učitelka a postupně dokreslovala její příběh na tabuli. Každý pátek děti vyprávěly pohádku jí.  

skákání přes točící lano (lanem točí 2 osoby) – kdo kolik odskáče? Zatím většina podbíhá, ale máme i SKOKANY!

hádanky – Děti mají čas popřemýšlet. Dokonce samy tvořily. např.

Ubývá a pak zas roste, řekni, kdo jsi, noční hoste!                 (měsíc)

Velká honí malou, nikdy nepřestanou…                                 (hodiny, děti často říkaly kočka a myš)

Týden

Děti odpovídaly každý den na číslo dne, měsíc, rok a jméno dne, aby si uvědomovaly běh času… Na tabuli bylo pevně dáno, v kalendáři měnily samy.

Etická výchova: Ráda bych se ještě zmínila, jak do vyučování zařazujeme to, čemu ve škole říkáme etická výchova.

  • pohádky (Grimmové, Erben, Němcová, Krása nesmírná...)
  • morální příběhy ze života květin, zvířat i lidí, z ptačí říše, co kde viděly…
  • Morální příběhy zaznívají i ve slovních úlohách: Odčítálek daroval, Sčítálek přidal, Násobílek rozmnožil a Dělínek se spravedlivě rozdělil rovným dílem...    
  • úcta k sobě a k druhým (děti už se naučily říkat „to mi nedělej, to se mi nelíbí“, nebo „dost!“).  Ostatní jsou povinni to respektovat (jinak zasahuji). Tím už vnímají, že mohu ovlivnit, jak se k sobě spolužáci chovají.
  • Každé dítě se učí sociálnímu soužití tím, že hledá hranice pro své působení ve světě a    

      očekává, že je nalezne (tohle ano, tohle už ne!).  Tím získává pocit sebejistoty a sebedůvěry,

      vytváří si svůj osobní okruh působení ve světě., své místo, v němž se cítí dobře, bezpečně a

      je zde přijímáno.

  • Když mluví jeden, druhý mlčí a poslouchá ho; když je tichá práce, neruším souseda;

      respektuji osobní prostor a věci druhého mi nepatří…   

  • úcta k práci (vyžaduji „poctivou práci“, „halabala práci“ neuznávám NEE, když něco dělám, dělám to pořádně. Pravidlo „když ruce pracují, ústa mlčí“, úcta k práci druhých (k práci paní učitelky, uklízečky atd.)
  • respektujeme se navzájem, tolerujeme rozdílnosti (neposmíváme se, nezesměšňujeme se, neponižujeme se), neporovnáváme se, nehodnotíme lepší-horší. Je to prvotní založení kultury tolerance (oproti dnes celospolečensky rozšířené kultuře rozlišování).  
  • namísto kultury soutěžení se pokoušíme vytvářet kulturu vzájemné pomoci a týmové spolupráce, ve 2. pololetí jsme již založili „týmovou spolupráci“, kterou dále rozvíjíme (týmy jsou dvojice, čtveřice, celá třída). 
  • Když je někdo v něčem poslední, ostatní mu pomůžou to dohnat – např. pomoc pomalejším  

      při uklízení před pohádkou nebo vzájemná pomoc při úklidu třídy na velkou přestávku, vzájemná pomoc při pletení. Týmovou spolupráci jsme si vyzkoušeli při sázení stromků. Děti se učí spolupracovat, domluvit, rozdělit si mezi sebe úkoly...

  • kultura chování ve škole (v divadle, v dopravním prostředku, ve škole: neběháme, nekřičíme, jíme v čase a na místě k tomu určeném ...), dodržování pořádku a hygieny. Na toaletách po sobě udržujeme čistotu, (nehody vyřešíme sami nebo požádáme o pomoc dospělého) a po každém použití si myjeme ruce mýdlem. 
  • tradiční pravidla sociálního chování (zdravíme se, přejeme si, nejprve se vychází ze dveří, potom se vstupuje, podržíme dveře, pomůžeme, kde je třeba.  atd.)  Tato pravidla si zvědomujeme spíše pozitivním způsobem – „Děkuji, že jsi podržel dveře ostatním“, „Chválím, že jsi nabídl svou pomoc ...“
  • zakládáme i rytířské ctnosti (např. umění mlčet a umění čekat – při hádankách, „kdo ví, nepoví“ – to je těžký boj!!!) S poukazem, že všechny rytířské ctnosti budeme umět až v 6. třídě, ve 13 letech, kdy budeme časem zralí.

       Taktéž každá slavnost má zcela určité morální poselství (Michael – odvaha a vůle. Martin–zájem o druhého, soucítění. Advent – umění čekat, ...). Na každou z nich navazoval PROJEKTOVÝ DEN.   

 

MATEMATIKA V PRVNÍCH LETECH ŠKOLY, to je hlavně pohyb a rytmus, dále pak objevování krásy čísel a jejich zákonitostí.  

  • počítat vždy v pohybu, nejvhodnější chůze (počítání předmětů v okolí…)
  • každodenní opakování
  • rytmizace číselné řady
  • základní principy: kvalitativní (číslo 1 je největší – celek... otázka pro děti: Co je na světě jenom jedno? Děti odpovídaly… máma, táta…)

kvantitativní (význam množství...)

Co jsme se naučili?

Na co děti přišly?

  • Jednička (Slunce) - JEDNOTA – hlava, krk, nos, čelo, brada, tabule, Slunce, Země, Měsíc, maminka
  • Dvojka (noc a den) – máma a táta, světlo a tma, ruce, nohy, oči, uši
  • Trojka (muž, žena, dítě) – 3 králové, 3 oříšky pro Popelku, 3 princezny, semafor
  • Čtyřka (jaro-léto-podzim-zima) - 4 mezery mezi prsty, 4 končetiny, 4 nohy psa, čtyřlístek, 4 světové strany
  • Pětka (pět okvětních lístků šípkové růže) - 5 prstů na ruce, na noze, pěticípá hvězda, hvězdička v rozkrojeném jablku
  • Šestka (plástev včelky) – 6 stran, šesticípá hvězda, 6 na kostce Člověče
  • Sedmička (7 barev duhy) – 7 otvorů na hlavě, 7 dní v týdnu, 7 krkavců,  7 trpaslíků, 7 teček na berušce,  7 hvězd Velkého vozu
  • Osmička (8 nohou pavouka) 8 chapadel chobotnice
  • Devítka (devatero hor a devatero kvítí) - 9 měsíců těhotenství, 9-ti hlavý drak
  • Desítka (10 prstů na rukou) – 10 prstů na nohou
  • Jedenáctka (hvězdičky v okně) - čeho je ve světě 11? To není tak lehké najít, bratrovi je jedenáct, jedenáct ručníků, jedenáct oblíbených knížek, fotbalová jedenáctka
  • Dvanáctka (12 měsíců) - 12 měsíčků v pohádce, 12 znamení zvěrokruhu, 12 čísel na hodinách, 12 stejných panen ve Zlatovlásce

 

  • ČÍSELNÝ DIKTÁT-NA PAPÍR PŘEHNUTÝ NA 6 POLÍČEK, POZDĚJI NA 8, JSME PSALI ČÍSELNÝ DIKTÁT (DO LEVÉHO DOLNÍHO ROHU NAPIŠ PĚTKU ATD.) – ORIENTACE V PLOŠE (NAHOŘE-DOLE, VPRAVO-VLEVO), PROCVIČOVÁNÍ FOREM ČÍSLIC
  • ovečky – kaštany ve dvou krabičkách od vajec
  • orientace v čase – dny v týdnu (včera, dnes, zítra, měsíce, (tam zpět) + pytlíčky…+ komunikace, co se v tu dobu děje. Př. V červnu? Zrají jahody…
  • kreslení-obrázky s kvalitami čísel v epochových sešitech  
  • házení pytlíčků: každý měl svůj = bylo nás 10, hod do ošatky. Kolik pytlíčků je v ošatce? Spočítaly. Kolik se minulo, bez počítání… ROZKLAD 10  

 

Od reality k abstrakci

S dětmi jsem vždy vycházela z reality – z toho, co běžně znají z domova atd. Počítání jablíček, oříšků, koláčků, ... Ve třídě kaštany, pastelky, kamínky, klubíčka, ulity… po 10, tak jsme vytvořili číselnou řadu po 10, až do 120.

Děti SAMY dojdou k okamžiku, kdy přestanou potřebovat skutečné počítání, počítání na prstech, protože si ho dokáží představit (obraz oříšků ve své hlavě). Představa jim stačí, nemusí už časem vyndávat skutečné oříšky... Děti SAMY si určují, do jaké míry ještě potřebují příklad zrealizovat - např. jim stačí si příklad (oříšky) nakreslit (a na papíře je skutečně spočítat).

počítání skutečných oříšků --> počítání nakreslených oříšků --> počítání prstů (které nahrazují oříšky) či např. na počítadle --> abstraktní počítání  

Tento proces od reality k abstrakci je individuální a musí si ho prodělat každý sám. Není možné ho přeskočit nebo jakkoli urychlovat. To by byl začátek toho, že děti „nechápou“ a nemají rády matematiku.  Ztratily by kontakt s realitou.  

 

CO JSME SE NAUČILI?

  • Použít smysly při počítání: sluch, hmat, zrak, pohybem – skoky, tleskání, počítání s rýžovými pytlíčky, nahlas, potichu…
  • Číslice tvořené z vosku, číslice psané voskovkou od největší do nejmenší.
  • Rozklady čísel
  • Hra na molekuly
  • Kreslíme si čísla na záda
  • Používáme kartičky pro čtení číslic
  • Počítali jsme do 120-ti, po desítkách, v pohybu, ústně, postupně
  • ZNAMÉNKA: +, -
  • Kartičky, řady, +, -, pyramidy, větší, menší-
  • vyvozování počtu = rozdělování jednoho velkého celku
  • do 10-ti mají číslice vlastní názvy, následuje skládání dvou čísel
  • odčítání a sčítání – pohyb dětí (molekuly), předmětů, přidávání, ubírání
  • psaní na záda, číselné diktáty, (číslo o 1 menší, o 2 větší...)
  • názorné kroky malých početních úkonů (přírodniny, prsty)
  • na tabuli jsou čísla od 1 – 120 kde je číslo 15?, jaké číslo je před ním, jaké za ním?…??

 

SKŘÍTKOVÉ NA MATEMATIKU:

jsou to 4 početní bratři. Každý z nich představuje jeden lidský temperament.

 

V říši čísel, jak se patří, žijí čtyři věrní bratři:

Co Odčítálek rozdá nebo ztratí, Sčítálek nové přinese či vrátí.

Co Násobílek zvětší několikrát, Dělílek rozdělí rovným dílem rád.

V říši čísel, jak se patří, žijí čtyři věrní bratři.

 

Děti v tomto podání dokázaly chápat, že každý z nás je jiný, ale každý je DŮLEŽITÝ.

  • násobkové řady 2, 3, 5, 10 – ústně + dupání, tleskání, pytlíčky + kreslili jsme na tabuli na číselné ose. VRÁTÍME SE K NIM V PLNÉ MÍŘE VE 2.TŘÍDĚ.

 

Pomyslete na rodiče, co se všechno museli naučit, aby rodina dobře žila. K životu jsou potřeba peníze, za ně můžeme koupit..., co potřebuje rodina... Ale nejde koupit všechno co si přejeme. Rodiče musí správně promyslet, co je potřeba… Ten, kdo si to umí správně spočítat, tomu zbyde něco navíc, za to si může koupit něco pro radost sobě nebo někomu.

TAK DŮLEŽITÉ JE UMĚT V ŽIVOTĚ DOBŘE POČÍTAT A MY JSME SE TO ZAČALI UČIT.

BUDEME POKRAČOVAT VE 2. TŘÍDĚ.

 

RYTMICKÉ POSÍLÁNÍ PYTLÍČKŮ V KRUHU - tímto způsobem jsme odříkávali dny v týdnu, měsíce v roce, básničky, řady čísel, v budoucnu přidáme násobkové řady, vyjmenovaná slova, ...

 

O co zde jde? O „rytmickou“ či „pohybovou“ paměť, zapamatováváme si něco v rytmu (čímž oslovujeme střed člověka-cítění) a s pohybem (čímž oslovujeme dolního člověka–vůli). Pracuje tedy zároveň „horní člověk“ (hlava), „střední člověk“ (srdce a plíce) a „dolní člověk“ (končetiny). Při zapojování jen hlavové paměti bychom zaměstnávali dítě jednostranně a přetěžovali bychom „hlavový pól“ (a navíc by zapamatování nebylo tak účinné, brzy by vše odfoukl vítr...).  

 

Této metody zapamatování se už dnes běžně využívá např. při učení cizího jazyka, kdy se doporučuje učit se slovíčka zároveň s rytmickým pohybem - např. u učení rytmicky pinkat balónkem. Zjistilo se, že takto si člověk pamatuje více do hloubky a trvaleji (otiskuje se mu učivo „do těla“, hlouběji-do vůle).

 

V EPOŠE FOREM jsme cvičili v pohybu i na papíře pokračující (ubíhající) formy (oproti uzavřeným formám – kruh, čtverec, trojúhelník). Formy se kreslí dynamicky-rychle a mnohokrát za sebou na stejném místě (jako když jezdí „autíčko po autodráze“). Výborně slouží k uvolnění ruky i celého těla. Občas ale zařadíme formu „na krásu“, která se kreslí s plným soustředěním, co nejpečlivěji.

Pohyb necháme „ztuhnout“, tak přeneseme formu na papír. Na papír jsme přenášeli např. skoky-stejně dlouhé, stejně vysoké, zmenšující se, zvětšující se ...  Skákali jsme např. jako lev, tygr, kočka, klokan, žába a blecha...  tam a zpět...   

V těchto formách budeme hojně pokračovat ve 2. třídě, kde budou nácvikem pro psací písmo. 

Ale v 2. třídě začneme symetrií, a velmi účinnými symetrickými formami. 

 

                                                                      ******

 

 

STÁLÉ ÚKOLY: TAKÉ NA PRÁZDNINY

  • Orientace v čase: ráno, poledne, odpoledne, večer, včera, dnes, zítra
  • Umět pojmenovat roční doby
  • Umět postupně pojmenovat měsíce v roce (kdy jsou prázdniny, kdy Vánoce, kdo doma slaví narozeniny, který měsíc, kdy zrají jahody…)
  • Prosím o spolupráci při vytyčování základních pravidel slušného chování: nikomu úmyslně neubližuji, co není moje neberu si…
  • Dodržuji pravidla: zdravím, poděkuji, používám slušná slova, učím se požádat o pomoc, učím se pomoc nabídnout, počkám až na mě přijde řada…
  • Když ruce pracují, ústa mlčí. Kouzelná slovíčka otvírají srdíčka. Udržuji kolem sebe pořádek, po práci si uklidím.
  • Nehledám chyby na druhých, každý má svoji hlavu, a každý zodpovídá za sebe.

 

 

 

 

 

KRÁSNÉ PRÁZDNINY VÁM VŠEM. UŽIJTE SI JE VE ZDRAVÍ.

 

DĚKUJI ZA SPOLUPRÁCI.

 

A AHOJ VE 2. TŘÍDĚ.

 

Třídní učitelka Jarmila Prášková

Časový plán vyučovacích hodin

Třída s waldorfskou
výukou
Základní škola
1. EPOCHA 8.00 - 8.45
2. 7.55 – 9.45 9.00 - 9.45
3. 10.10 - 10.55 10.10 - 10.55
4. 11.05 - 11.50 11.05 - 11.50
5. 12.00 - 12.45 12.00 - 12.45
6. 12.55 – 13.40 12.55 – 13.40

Kalendář akcí

St
1.7.
Úřední hodiny 9.00 - 14.30 hod
St
22.7.
Úřední hodiny 9.00 - 14.30 hod
St
12.8.
Úřední hodiny 9.00 - 14.30 hod
St
26.8.
Úřední hodiny 9.00 - 14.30 hod
img

img

Kontakt

Základní škola
Telefon: +420 515 228 131
Email: zskucharovice@gmail.com
Mateřská škola
Telefon: +420 515 228 122
Mobil: +420 727 874 767
Email: ms.kucharovice@tiscali.cz
Školní jídelna
Mobil: +420 732 517 688
Email: kucharovice.jidelna@seznam.cz
Školní družina
Telefon: +420 515 550 665

Adresa

Základní škola a Mateřská škola Kuchařovice, příspěvková organizace
8. května 39
669 02 Kuchařovice

IČ: 70989974
ID datové schránky: sz5ktph
Ředitel: Mgr. Alena Vavroušková
Telefon: +420 515 550 665

nahoru