Předposlední říjnový den patřil Jirkovi Sadilovi s jeho Cirkusem. V tomhle cirkuse chybí šapitó, sloni i opice. Zato zde mají dveře otevřené všichni ti, kteří si rádi hrají, uvolní se, probudí v sobě dávno zapomenuté pocity. V dopoledních hodinách si s míčky, šátky, kuželkami, kruhy, flowerstick, diabolem, chůdami, jednokolkami, minikoly a šlapátky… hrály děti. Ti mladší pracovali na soudržnosti skupiny, na dodržování herních pravidel, na orientaci v prostoru a všímání si jeden druhého. Ti starší dbali ohleduplnosti vůči druhým, cvičení vůle, rozvoje vnitřní motivace a tréninku základů žonglování.
Odpoledne Cirkus navštívili rodiče s dětmi a o zábavu bylo postaráno. Pokud se rodiče vrátí do dětských let a umí si hrát, vznikne nádherná symbióza malých a velkých. Na tvářích se vykouzlí úsměvy všem a radost ze společných chvil je na světě. Pokud si ještě vyzkoušíte nějaké cirkusové techniky, skvělý zážitek je zaručen.
