Navštívili nás nevidomí studenti Konzervatoře Jana Deyla — Anička, Lukáš a Marek. A už po prvních tónech bylo jasné, že nepřijeli jen zazpívat. Přijeli sdílet kus sebe.Společně s našimi dětmi zpívali písničky, které známe všichni, ale dnes zněly jinak - upřímněji, hlouběji.
Děti se studentů ptaly na všechno, co je napadlo, otázky byly velmi zvídavé a odpovědi plné otevřenosti, humoru i odvahy. Bylo krásné sledovat, jak se rodí přirozený respekt a zvědavost bez předsudků.
Atmosféra se postupně proměnila v něco, co se slovy popisuje jen těžko — v pocit sounáležitosti, který se šíří hudbou, úsměvy a nadšením.
Na konci setkání jsme všichni cítili, že jsme prožili něco, co v nás zůstane ještě dlouho po zvonění.
Děkujeme Aničce, Lukášovi a Markovi za jejich hlas, odvahu, laskavost i inspiraci. Byl to dárek, který krásně uzavřel náš školní rok.
